Snížení věkové hranice pro řízení autobusu

23. října ROPID a DPP vyrukovali v tiskové zprávě na veřejnost s nápadem snížit věkovou hranici pro získání řidičského oprávnění na autobus na 19 let. Snaha o změnu zákona je naprosto logická, řidičů je málo a jejich průměrný věk stoupá.

Já osobně se ztotožňuji s názorem, že dát možnost řídit autobus mladším lidem bude kontraproduktivní. Mladí řidiči s „mokrými“ papíry jsou v provozu jedna z nejrizikovějších skupin. Zkušenosti teprve sbírají a projevuje se zde i něco, co bych nazval „frajerstvím„. A to jsou všeobecně známé věci, které pozoruji u svých vrstevníků i já sám.

Na druhou stranu je nutno říct, že existuje nemalý počet nových řidičů, kteří k řízení přistupují opravdu zodpovědně. Jenom jich si svět tolik nevšimne. Takže snížení hranice nemusí být zcela od věci. Ostatně od rozdělení na rizikové a zodpovědné jednotlivce tady máme psychotesty, ale upřímně – pokud člověk nechce být fakt fér a umí trochu přemýšlet v souvislostech, psychotesty jednoduše obejde.

Ono dát možnost řídit autobus už v 19 má i jiný důvod. Zhruba v 19 letech většina lidí končí střední školu, ať už úspěšně či neúspěšně. Pokud se nerozhodnou k dalšímu studiu, nastupují někam do práce. A vůle nastoupit o 2 roky později za volant autobusu s cestujícími už není tak velká. Třeba proto, že nechtějí opustit pohodlnou kancelář, nebo nechtějí třeba opustit přátelský kolektiv.

Kdyby rozhodnutí o snížení věkové hranice bylo právě teď na mně, tak pro to ruku nezvednu. Zatím to je jen na papíře a pouhé přepsání čísla v zákoně mi nepřijde jako dostatečné řešení.

Hi-tech označník, hloupé služby

Dlouho jsem nic nenapsal a o označníku, který se nachází na zastávce Nádraží Vysočany DC obvzlášť. 😂 Nicméně díky tomu, že jsem se přestěhoval, se s ním potkávám pravidelně. A to každý den.

Zpravidla se mu snažím nevěnovat moc pozornosti, ale dnes jsem se na něj podíval a poměrně mě zaujal. Tou zastávkou projíždí 3 linky – 14, 16 a noční 94 – to se ví, ale proč na displeji bylo zobrazeno 7 jízdních řádů? 3 linky, 7 jízdních řádů – to mi nějak nevychází.

Technologiemi prošpikovaný označník s mnoha jízdními řády.
Technologiemi prošpikovaný označník s mnoha jízdními řády.

Vysvětlení je samozřejmě nasnadě. Kromě aktuálních jízdních řádů jsou tam i jízdní řády, které budou platit po ukončení výluk. Takže linka 14 a 94 tam má navíc jízdní řád od 19. září a linka 16 od 19. a 23. září. A kromě jiného data platnosti jsou téměř totožné.

A kde je tedy problém? Problém je v tom, že například o kousek dál – na Palmovce, kde není žádný „chytrý“ označník a jsou tam klasické papírové jízdní řády, mají pro každou linku právě jeden papír a to s tím aktuálním jízdním řádem.

Starý hloupý označník na Palmovce s jedním jízdním řádem pro každou linku
Starý hloupý označník na Palmovce s jedním jízdním řádem pro každou linku

Asi jsem měl od DPP a označníku velké očekávání, ale myslel jsem si, že elektronické sloupky budou mít výhodu v nějaké dynamické změně jízdních řádů. Ne že se tam pro jistotu nacpou všechny. Evidentně daleko lépe dynamicky fungují hloupé označníky, kde musí člověk fyzicky vyměnit papír pří změně platnosti jízdního řádu.

Označník ve Vysočanech

Tento text jsem napsal 6.5. Původě jsem s ním měl jiné plány, ze kterých bohužel sešlo a přišlo mi škoda ho nezveřejnit jen tak.

Na tramvajové zastávce Nádraží Vysočany se objevilo něco, co pražský cestující (latinsky něco jako „Praga iter in publico traiciendam“) nezná. Je to nový, přelomový a revoluční zastávkový označník, který se už na první pohled odlišuje od ostatních.

Ale jeho vzhled není to, co je tak zásadní. Primárně jde o to, že celý sloupek je prošpikován vrcholem současné technologie, jako je třeba e-papír, stříbrná tlačítka a neuvěřitelně svižná odezva okolo pěti vteřin, během které se dokonce zobrazí lišta, kde je dvojjazyčně napsáno, aby uživatel počkal, že se jeho požadavek zpracovává. Ale aby to nebylo málo, DPP se tímto dotahuje na samou špičku informovanosti cestujících. Na horní obrazovce se totiž zobrazují odjezdy tramvají, sice bez zpoždění, ale zobrazují.

Tak ale teď vážně. Média tuto informaci servírují, jako něco neuvěřitelného, ačkoli ve světě je to naprosto běžné. Samotný dopravní podnik se o tom nikde nešíří a myslím, že je naprosto jasné proč. Jedná se totiž o testovací provoz a v poslední době si DPP libuje v testování něčeho, co léta již funguje. Technologie e-papíru není výjimkou. Ostatně obdobné obrazovky fungují na Strossmayerově náměstí, ale tam je to celé zase případ sám pro sebe.

Samotné informace na obrazovce pak nejsou vůbec špatné. Kromě standardního zobrazení jízdních řádů si lze přepnout obrazovku s informacemi o tarifu PID a mapou linek tramvají s metrem. Kromě toho je sloupek také schopen po zmáčknutí příslušného tlačítka dvojnásobně zvětšit jízdní řád. A to je určitě velmi pozitivní. Co ale určitě není pozitivní – je ta odezva.

Chápu, že když se chce šetřit energie, tak nebudeme používat něco, co spolkne půlku výkonu Temelína, ale těch 5 vteřin je opravdu moc. Sice tady to nikoho nijak zásadně neomezuje, ale žijeme v době, kdy je trendy zrychlovat. Kdyby vývojář webu někomu prezentoval web, který se načítá 5 sekund, tak, s trochou nadsázky, by za to nedostal ani korunu.

Ale testovací provoz není to co mě štve. Ani šílená doba odezvy. Co mě opravdu štve je, že v roce 2017 schválila Rada hlavního města Prahy dokument, který se snaží o standardizaci zastávkového prostoru včetně označníku. Na webu standardzastavek.pid.cz má označník dokonce celou stránku pro sebe a pokud porovnám něco, co má být standard s tím, co tu stojí ve skutečnosti, povedla se snad jen ta část s jízdními řády.

Přijde mi to celé jako výsměch snahám zlepšit kulturu cestování. ROPIDu s IPRem a Dopravní fakultou ČVUT trvalo skoro dva roky tento dokument dát dokupy a DPP si teď postaví takovouto obludu přímo, a ještě bych řekl provokativně, před svoje sídlo.

Cyklisté na sněhu

Dnes (8.1.) napadlo dost sněhu. Alespoň to pozoruji ve východních Čechách. Nedělo se nic nečekaného. Zácpy, jízda krokem, auta v příkopech a jiné nepříjemné situace. Takže vlastně ve finále to byl naprosto běžný den plný sněhu a nadávání řidičů. A večer přišel poslední klasický příspěvek řidičů na sociálních sítích.

„Tak dnes jsem potkal tuhoto koko… Co k tomu říci. Nic nejlépe přesdržku než udělá někoho nešťastným 😪 Myslím že by měli mít zákaz jízdy jízdy pokud se dá předpokládat mráz a snih neboť nemá zimáky. 🤣“

Nejprve se podívejme na poslední větu. Jako měnit kvůli sněhu na kolech gumy? Pitomost. Gumy se u aut mění proto, že mnohdy jde o každý metr, aby se auto uvedlo do klidu. U kola toto nehrozí. Pokud se něco semele, tak dřív, než dokáže cyklista zabrzdit, bude pravděpodobně na zemi a i kdyby nespadl, hlubší vzorek mu v rychlosti, kterou dokáže ve sněhu vyvinout, v zastavení tolik nepomůže.

A nyní ke zbytku. Jízda na kole ve sněhu je celkem logicky nebezpečnější. Ale to i za volantem auta. Existují bezohlední cyklisté, kteří při sněhu (a nejen při něm 😉 ) jezdí po středu vozovky. To je naprosto spravedlivě odsouditelné. Ale co v případě, kdy jede cyklista tak, jak je zachycen na fotce výše? Vše v pořádku. A že se bojí řidič cyklistu předjet? To je jeho problém a nikoli chyba v kolaři. Nehledě na to, že řidič při řízení drží v ruce mobil a fotografuje (sám v komentářích přiznal, že nejde o žádnou palubní kameru).

A závěrem jeden komentář, který vlastně nádherně shrnul možné soužití cyklistů a řidičů na sněhu: „No a co? 😀 Většina řidičů stejně po tom sněhu neumí jet rychleji než ten cyklista 😀„.

Kaplického blob opět ožívá

Nápad s pražským blobem opět ožívá. Tuto katastrofu se podařilo odvrátit už jednou, zvládne se to i podruhé? Opravdu chceme hyzdit panorama Letné velkým zelenofialovým čímsi?

Jen si to představte. Stojíte na Karlově mostě a vidíte nádherné panorama Pražského hradu. Otočíte se o kus doprava a tam je blob. Krásná panoramata Prahy jsou jedním z důvodů, proč Praha je na seznamu UNESCO. Už tak Prahu UNESCO upozorňovalo na necitelné zásahy do zástavby a panoramat Prahy, především pak ve spojitosti s výškovými budovami na Pankráci. Opravdu je blob něco, za co stojí kazit to, co zde máme díky mnoha předešlým generacím?

Za další – Praha (a nejen ona) v poslední době hodně zahušťuje zástavbu a chystá velké plány s brownfieldy. Nestálo by za to se snažit blob zasadit někam, kde nebude působit jako pěst na oko? Někam, kde bude přirozenou dominantou?

Nechci se snažit výstavbu takovýchto budov zastavovat, ale chci, aby se přemýšlelo. Přemýšlelo o každém místě v Praze i kdekoli jinde jako o větším prostoru a ne jako o parcele. Architektura a urbanismus je o citlivém přístupu, pojďme ho používat.

Proč nebude Nová Palmovka přirozeným centrem?

Z počátku roku 2014 se rozjely stavební práce na Nové Palmovce, což je budova, ve které bude sídlit radnice Prahy 8, záchranka, nějaké obchody, kanceláře a také zde bude střešní park. Po chvíli se ale práce zastavily (a v současné době už zase pokračují) kvůli nějakým finančním neshodám, což ale není to, co chci rozebírat.

Praha 8 si podle mě naivně myslí, že se z Nové Palmovky stane přirozené centrum celé této oblasti. Přijde mi to jako hovadina. Proč? Protože co na Palmovce lidi nejvíce dělají – přestupují mezi tramvajemi, autobusy a metrem. Co se dá vyčíst z posledních čísel je to, že v roce 2016 využívalo tramvajový uzel na Palmovce skoro 60 tisíc lidí a po Andělu (84 tisíc), Karlové náměstí (74 tisíc) a I.P. Pavlově (66 tisíc) je to čtvrtý tramvajově nejvytíženější uzel v Praze. K číslům cestujících metra a autobusů jsem se bohužel nedostal. Zkrátka přes Palmovku projde hodně lidí, ale 90% všech jen v oblasti zastávek MHD.

Na následujícím obrázku jsem se pokusil zachytit základní pohyblivost (jestli takové slovo existuje) lidí po Palmovce a jejím nejbližším okolí. Červené čáry jsou tramvajové tratě celkem do pěti směrů. Na ně navazuje červená oblast, kde se lidi opravdu pohybují. Je to tedy v oblastech výstupů z metra, nástupišť tramvají a autobusové nádraží. Dále je zde modrá zóna, ve které se lidi tak nějak běžně pohybují, protože tam žijí a mají tam různé obchody a podobně. Nakonec je zde zelená oblast, ve které vzniká Nová Palmovka – přirozené centrum. Opravdu?

Kolaps na Vinohradech

Že Praha potřebuje rekonstrukci důležitých ulic vidíme asi všichni. Zajímavé je, že si toho všimli i na radnicích a magistrátu a věci se opravdu začaly dávat do pohybu. Jedná se především o opravu ulic Zenklova, Husitská, Vídeňská, Libušská a Vinohradská. Všechny z nich jsou hodně vytížené a jejich uzavření je obvykle doprovázeno výrazným zhoršením dopravní situace v okolních ulicích.

Proč jsem tohle ale začal psát. Jsem nadšený z toho, že se alespoň něco děje a je alespoň ta minimální snaha něco zlepšit, ale rozkopat kvůli tomu 2 důležité ulice ze Žižkova na Nové Město je strašná chyba. Už tak stačí, že je díky zavřené Husitské ulice celý Žižkov ucpaný a to především s Seifertově ulici, kde kromě aut samotných hustý provoz brzdí tramvaje a autobusy. Jak to tam bude vypadat až na rok a něco rozkopou Vinohradskou?

Seifertova nepobere o ani zlomek dopravy z Vinohradské a další ulice, která vede v požadovaném směru je Slezská, která také nepobere mnoho. Jako by nestačilo, že projet přes náměstí Winstona Churchilla je ve špičce nemožné, ale musíme znehybnit už tak zasekané Náměstí Míru. Jsem zvědavý, jak tohle chce Praha zvládnout, protože čert vem auta, zásadní je zajistit plynulý průjezd MHD a to bude tvrdý oříšek.

Bombastická nová hymna od Miloše Boka

Jelikož se mi seznam nápadů o čem psát rychle plní, musím začít využívat každou vhodnou chvíli k tomu, abych si mohl něco z toho seznamu odškrtnout. A protože právě teď toho času není opravdu moc, odmažu si něco, co (minimálně teď) vypadá, že bude na napsání poměrně rychlé.

Poslední březnový týden ČOV (Český Olympijský Výbor) vyslal do světa novou verzi naší státní hymny. Důvody, proč se ji rozhodli spolu se skladatelem Milošem Bokem upravit, jsou spíše úsměvné a je z nich vidět, že je inicioval právně nějaký sportovní výbor, což lze i chápat, protože sportoviště jsou místem, kde hymna poměrně často zní.

Hlavní argument, který alespoň v prvních dnech „sportovci“ (s nápadem na novou hymnu nepřišli samotní sportovci a ani s ní údajně nesouhlasí) uváděli byl, že při přebírání medailí, trofejí či dalších ocenění, kdy stojí na stupních vítězů, si ten moment patřičně nevychutnají, protože naše hymna je krátká. Často uváděli, že 45 sekund, ale po mém googlení jsem došel k závěru, že hymna alespoň těch 60 sekund má. ČOV to chtěl natáhnout na údajně běžných 80 sekund tím, že celá skladba je výrazně pomalejší a ještě si hrají s myšlenkou přidání druhé sloky. Tu si ostatně doporučuji najít, je krásná, ale v porovnání s první slokou už je na můj vkus až příliš sebevědomá, nikoli přirozeně, ale nuceně.

Další dva argumenty dám hezky k sobě, protože jeden z druhého trochu vyplývá. Hudba hymny má znít mohutně nebo, jak častokrát zmiňoval především pan Bok, mocensky. Nevím co má v hlavě pan Bok, ale české země až na pár výjimek nebyly příliš mocensky založené. Ten druhý vyplývající argument je, že ta mohutnost nové hymny má sportovce motivovat. Dokud jsem ještě závodně sportoval, tak hymna opravdu nebyla to, co mě nabudilo.

Bohužel jsem měl i možnost si několikrát tu novou verzi poslechnout. To prostě není naše hymna. Krása a originalita naší hymny je v tom, že to není nic na objednávku nebo hudba vytvořena pod tlakem. Byla to „obyčejná“ písnička, která se svojí krásou a především upřímnou jednoduchostí stala hymnou. A to je to na co musíme pamatovat – naše hymna je nádherná písnička a ne ukázka moci.

Závěrem přidávám přehrávač s pořadem Radiofórum z Českého Rozhlasu Plus na téma hymny.

Vrácení platů řidičů do stavu z roku 2016?

Andrej Babiš přišel tento týden s vyjádřením, že by chtěl zrušit „Sobotkovu“ minimální mzdu řidičů autobusů a vrátit ji do stavu z počátku roku 2017. Obecně proti tomuto kroku nic nemám, sám bych byl ještě tvrdší a zrušil bych minimální mzdu úplně, ale Babiška s tím přichází ve chvíli, kdy pražská MHD jezdí v prázdninovém režimu, aby ušetřila hodiny ježdění řidičů na zbytek roku a Arriva City není schopná vypravovat autobusy na všechny jim přidělené spoje.

Pokračování textu Vrácení platů řidičů do stavu z roku 2016?

Rusku zakázali účast LOH v Pchjongčchangu

Mezinárodní olympijský výbor rozhodl o zákazu startu ruských sportovců na zimní olympiádě v roce 2018 kvůli dopingové aféře s tím, že tzv. čistí sportovci mohou nastoupit pod neutrální vlajkou.

Pokračování textu Rusku zakázali účast LOH v Pchjongčchangu