Jak si udělat hezké mapy projetých tratí vlakem

Asi každý nadšenec do dopravy si někdy vedl nějakou evidenci toho, kudy jel, kam se všude podíval a čím se tam vlastně dostal. Velice oblíbené je v tomto si dělat mapku a to především co se železnice týká.

Řekl bych, že nejrozšířenější metoda, jak si někdo projeté tratě zaznamenává, je prosté zvýraznění či zbarvení nějaké traťové železniční mapy ČR. Samozřejmě jich existuje více druhů, ale co tak ve svém okolí sleduji, nejpoužívanější je mapa (či po aktualizacích její styl), která se používala v knižních jízdních řádech někdy před rokem 2007.

Mapa projetých tratí Rafa – jeden z příkladů, jak celkem jednoduše vést mapku. Stačí mu k tomu pouze program Malování.

Celkem pěkná databáze železničních map je k nalezení na adrese http://www.ioda.cz/?m=mapy. Pro účely toho, čím se zabývá tento článek, se nejvíce hodí mapy v sekci „Mapa železniční sítě ke knižnímu jízdnímu řádu„.

Pro mě osobně to ale nebyla nebyla cesta, kterou jsem se chtěl vydat. Kromě projetých tratí jsem spíš chtěl mít v mapě zanesenou mojí každou cestu vlakem, což by asi stejně zvládla klasická tabulka, ale grafické znázornění v mapě je také důležité.

V době, kdy jsem si chtěl takovou evidenci vést, jsem si hodně hrál v My Maps od Google. Tam si člověk může vytvořit mapu opravdu na cokoli, kterou si naplní, čím bude chtít. Já jsem si tak poctivě ručně klikal všechny moje trasy vlakem a naklikat jen rychlík Praha – Hradec Králové byl opravdu opruz.

Proto jsem rád, že jsem začal zkoušet i exportovat a importovat různá data. Díky tomu jsem přišel i na to, jak do Google Map dostat krásnou trasu vlaku přesně po kolejích a tento opravdu jednoduchý postup vám nyní popíšu.

Jako první s na webu mapy.cz zvolíme plánování trasy, kam do výchozího a cílového místa vložíme vlakové stanice, mezi kterými jsme vlakem jeli. Po zadání těchto bodů se nám již začne plánovat trasa, avšak pravděpodobně autem. V horním seznamu si tedy vybereme plánování pomocí hromadné dopravy, která by nám měla nabídnout i onu trasu, kterou jsme jeli.

Pro ukázku jsem zvolil trasu expresem z Prahy do Českých Budějovic

Pokud se nám podaří najít potřebnou trasu (nutno podotknout, že v malém procentu případů vykreslují mapy.cz trasy vlaků chybně), v pravé liště se podíváme dolů, kde najdeme věci jako „Uložit“, „Sdílet“ a „Exportovat“. To poslední nás zajímá a po kliknutí se zobrazí tabulka, v jakém formátu chceme trasu vyexportovat. Já osobně volím formát .gpx.

Nyní se už ale přesuneme do My Maps, kde v nové vrstvě najdeme odkaz „Import“. V následujícím okně celkem intuitivně nahrajeme soubor, který máme stažený. Po nahrání by tedy mapa měla vypadat nějak takto:

Trasa po nahráni do Google My Maps.

Následně z importovaných dat smažeme začátek a konec trasy, pokud si je tam samozřejmě nechcete nechat. Po zvolení položky „Trasa 1“ si samozřejmě můžeme hrát i se samotnou trasou. Já osobně si do popisu trasy vkládám vzdálenost, dopravce, datum, číslo vlaku a lokomotivu či motorový vůz, který daný spoj vedl. Samotnou barvu čáry si nastavuji podle dopravce. Ale to už je na každém, jak si mapu upraví.

Mapa pak může po nějaké době vypadat následovně.

Pokud máte jakékoli dotazy, či nápad, jak článek ještě rozšířit, určitě mi napište. Buď na e-mail anlexcz@gmail.com nebo třeba na Twitteru nebo klidně i Instagramu.

Snížení věkové hranice pro řízení autobusu

23. října ROPID a DPP vyrukovali v tiskové zprávě na veřejnost s nápadem snížit věkovou hranici pro získání řidičského oprávnění na autobus na 19 let. Snaha o změnu zákona je naprosto logická, řidičů je málo a jejich průměrný věk stoupá.

Já osobně se ztotožňuji s názorem, že dát možnost řídit autobus mladším lidem bude kontraproduktivní. Mladí řidiči s „mokrými“ papíry jsou v provozu jedna z nejrizikovějších skupin. Zkušenosti teprve sbírají a projevuje se zde i něco, co bych nazval „frajerstvím„. A to jsou všeobecně známé věci, které pozoruji u svých vrstevníků i já sám.

Na druhou stranu je nutno říct, že existuje nemalý počet nových řidičů, kteří k řízení přistupují opravdu zodpovědně. Jenom jich si svět tolik nevšimne. Takže snížení hranice nemusí být zcela od věci. Ostatně od rozdělení na rizikové a zodpovědné jednotlivce tady máme psychotesty, ale upřímně – pokud člověk nechce být fakt fér a umí trochu přemýšlet v souvislostech, psychotesty jednoduše obejde.

Ono dát možnost řídit autobus už v 19 má i jiný důvod. Zhruba v 19 letech většina lidí končí střední školu, ať už úspěšně či neúspěšně. Pokud se nerozhodnou k dalšímu studiu, nastupují někam do práce. A vůle nastoupit o 2 roky později za volant autobusu s cestujícími už není tak velká. Třeba proto, že nechtějí opustit pohodlnou kancelář, nebo nechtějí třeba opustit přátelský kolektiv.

Kdyby rozhodnutí o snížení věkové hranice bylo právě teď na mně, tak pro to ruku nezvednu. Zatím to je jen na papíře a pouhé přepsání čísla v zákoně mi nepřijde jako dostatečné řešení.

Další test DPP. Ekova Electron 12T

V poslední době se DPP s testy různých autobusů a trolejbusů rozjel. V únoru tu bylo hybridní Volvo 7900 LAH, pak v březnu na linku 58 přišel parciální trolejbus z Plzně Škoda 27Tr. Poté ke konci prázdnin se na vybraných linkách objevily další hybridy, a to Iveco Urbanway 12 a Solaris Urbino 12. Další testovací vozidlo, které dorazilo v září, je opět trolejbus na linku 58.

Z Ostravy dorazil jediný exemplář trolejbusu od Ekovy – Electron 12T. Moderně vypadající autobus, který se vzdáleně podobá IV. generaci karoserie od Solarisu. Ovšem co Electron od ostatních odlišuje je, že se jedná o electric-first vozidlo (to není žádný oficiální termín), tedy že karoserie vozu byla přímo vyvíjena pro elektrický pohon a s tím spojené potřebné místo pro baterie.

Za zmínění ještě stojí, že Ekova je dceřiná společnost Dopravního podniku Ostrava.

Alstom Coradia LINT na S49

Arriva v této době testuje na své jediné pražské vlakové lince motorový vůz Alstom Coradia LINT 41, kterou má zapůjčenou od Leo Expressu. Pravděpodobně kvůli ostrému testu s cestujícími si ji dopravili na nějaký čas do Prahy. Poté se přesune ke Zlínu, kde dopravce vyjíždí na tratě v závazku veřejné služby.

Svezení vlakem je opravdu příjemné a na to, že je to dieselová jednotka, i velmi tiché.

Hi-tech označník, hloupé služby

Dlouho jsem nic nenapsal a o označníku, který se nachází na zastávce Nádraží Vysočany DC obvzlášť. 😂 Nicméně díky tomu, že jsem se přestěhoval, se s ním potkávám pravidelně. A to každý den.

Zpravidla se mu snažím nevěnovat moc pozornosti, ale dnes jsem se na něj podíval a poměrně mě zaujal. Tou zastávkou projíždí 3 linky – 14, 16 a noční 94 – to se ví, ale proč na displeji bylo zobrazeno 7 jízdních řádů? 3 linky, 7 jízdních řádů – to mi nějak nevychází.

Technologiemi prošpikovaný označník s mnoha jízdními řády.
Technologiemi prošpikovaný označník s mnoha jízdními řády.

Vysvětlení je samozřejmě nasnadě. Kromě aktuálních jízdních řádů jsou tam i jízdní řády, které budou platit po ukončení výluk. Takže linka 14 a 94 tam má navíc jízdní řád od 19. září a linka 16 od 19. a 23. září. A kromě jiného data platnosti jsou téměř totožné.

A kde je tedy problém? Problém je v tom, že například o kousek dál – na Palmovce, kde není žádný „chytrý“ označník a jsou tam klasické papírové jízdní řády, mají pro každou linku právě jeden papír a to s tím aktuálním jízdním řádem.

Starý hloupý označník na Palmovce s jedním jízdním řádem pro každou linku
Starý hloupý označník na Palmovce s jedním jízdním řádem pro každou linku

Asi jsem měl od DPP a označníku velké očekávání, ale myslel jsem si, že elektronické sloupky budou mít výhodu v nějaké dynamické změně jízdních řádů. Ne že se tam pro jistotu nacpou všechny. Evidentně daleko lépe dynamicky fungují hloupé označníky, kde musí člověk fyzicky vyměnit papír pří změně platnosti jízdního řádu.

Označník ve Vysočanech

Tento text jsem napsal 6.5. Původě jsem s ním měl jiné plány, ze kterých bohužel sešlo a přišlo mi škoda ho nezveřejnit jen tak.

Na tramvajové zastávce Nádraží Vysočany se objevilo něco, co pražský cestující (latinsky něco jako „Praga iter in publico traiciendam“) nezná. Je to nový, přelomový a revoluční zastávkový označník, který se už na první pohled odlišuje od ostatních.

Ale jeho vzhled není to, co je tak zásadní. Primárně jde o to, že celý sloupek je prošpikován vrcholem současné technologie, jako je třeba e-papír, stříbrná tlačítka a neuvěřitelně svižná odezva okolo pěti vteřin, během které se dokonce zobrazí lišta, kde je dvojjazyčně napsáno, aby uživatel počkal, že se jeho požadavek zpracovává. Ale aby to nebylo málo, DPP se tímto dotahuje na samou špičku informovanosti cestujících. Na horní obrazovce se totiž zobrazují odjezdy tramvají, sice bez zpoždění, ale zobrazují.

Tak ale teď vážně. Média tuto informaci servírují, jako něco neuvěřitelného, ačkoli ve světě je to naprosto běžné. Samotný dopravní podnik se o tom nikde nešíří a myslím, že je naprosto jasné proč. Jedná se totiž o testovací provoz a v poslední době si DPP libuje v testování něčeho, co léta již funguje. Technologie e-papíru není výjimkou. Ostatně obdobné obrazovky fungují na Strossmayerově náměstí, ale tam je to celé zase případ sám pro sebe.

Samotné informace na obrazovce pak nejsou vůbec špatné. Kromě standardního zobrazení jízdních řádů si lze přepnout obrazovku s informacemi o tarifu PID a mapou linek tramvají s metrem. Kromě toho je sloupek také schopen po zmáčknutí příslušného tlačítka dvojnásobně zvětšit jízdní řád. A to je určitě velmi pozitivní. Co ale určitě není pozitivní – je ta odezva.

Chápu, že když se chce šetřit energie, tak nebudeme používat něco, co spolkne půlku výkonu Temelína, ale těch 5 vteřin je opravdu moc. Sice tady to nikoho nijak zásadně neomezuje, ale žijeme v době, kdy je trendy zrychlovat. Kdyby vývojář webu někomu prezentoval web, který se načítá 5 sekund, tak, s trochou nadsázky, by za to nedostal ani korunu.

Ale testovací provoz není to co mě štve. Ani šílená doba odezvy. Co mě opravdu štve je, že v roce 2017 schválila Rada hlavního města Prahy dokument, který se snaží o standardizaci zastávkového prostoru včetně označníku. Na webu standardzastavek.pid.cz má označník dokonce celou stránku pro sebe a pokud porovnám něco, co má být standard s tím, co tu stojí ve skutečnosti, povedla se snad jen ta část s jízdními řády.

Přijde mi to celé jako výsměch snahám zlepšit kulturu cestování. ROPIDu s IPRem a Dopravní fakultou ČVUT trvalo skoro dva roky tento dokument dát dokupy a DPP si teď postaví takovouto obludu přímo, a ještě bych řekl provokativně, před svoje sídlo.

70 let trolejbusů v Hradci Králové

18. května 2019 slavil Královéhradecký dopravní podnik 70. výročí provozu trolejbusů. Ty poprvé do ulic vyjely 2. května 1949 a v poslední době zažil výrazné oživení. Ne vždy tomu tak bylo. V 60. letech se dokonce tratě rušily, ale ropná krize je v letech 70. vrátila zpátky do ulic.

No ale nyní k samotné „oslavě“ nebo jak to nazvat. Celá akce se konala na Terminálu hromadné dopravy, což je fajn místo, protože je to lehce dostupné i přespolním. Již tradičně se návštěvníci mohli podívat do dispečerské koule zavěšené v jedné z hal terminálu.

V prostorách haly byla k vidění výstava fotografií
„70 let s trolejbusy“ , která tam zůstane až do neděle 2.6. Venku pak měl svůj stánek BESIP s trenažérem nárazu, Technické služby města Hradce Králové, Městská policie.

Na odstavné ploše u terminálu pak staticky byly vystaveny nejmodernější vozy DPmHK, tedy SOR NS12 electric, parciální Škoda 30Tr a Iveco Urbanway.

Největší zájem byl ale o jízdy historických autobusů a trolejbusů, které jezdily na speciální lince 70 mezi THD a novou smyčkou Pod Strání. Velkou zásluhu na zajištění zajímavých exponátů má Pardubický dopravní podnik a Pardubický spolek historie železniční dopravy. Ti pod hradecké troleje vypustili Škodu 8Tr9, Škodu 9TrHT26, Škodu 14Tr08/6, Škoda-Sanos 200Tr a autobus Škoda 706 RTO MTZ. Z Nymburka pak přijeli autobusy Škoda 706 RO a Škoda 706 RTO LUX. Tuto flotilu doplnil i DPmHK jedním svým historickým autobusem, a to Karosou B732.1654.

Galeire

Pražská MHD bude při smogu zdarma pro ty, co nemají předplacený kupón

Praha odsouhlasila MHD při nejmírnějším stupni smogové situace. Efektivita tohoto opatření je diskutabilní, ale pro veřejnost to alespoň vysílá signál, že Praha hodlá něco se smogem dělat.

Jízdné zdarma může přitáhnout do vozů veřejné dopravy další cestující. Když to jede a je to zdarma, proč bych se nesvezl, že? A jak k tomu přijdou ti, kteří využívají MHD a „šetří“ pražské ovzduší i ve dnech, kdy není špatná smogová situace?

No draho k tomu nepřijdou, hromadná doprava na území Prahy je opravdu velmi levná. Taky město provoz štědře dotuje. Ale je z principu správné, aby platili, i když pár korun, ti, kteří mají předplacené jízdenky a ti, kteří do autobusu vlezou zřídkakdy se vezli zdarma?

Já vím, je to prkotina. Osobně mi to je jedno, že za tu MHD dám cca 10 korun za den, ale princip přístupu Prahy k tomuto je špatný.

Leo Expres v Pardubickém kraji

Leo Expres se dočkal a získal první zakázku na provoz vlaků za krajské peníze. Jedná se o tratě v Pardubickém kraji a to konkrétně trať 024 z Ústí nad Orlicí přes Letohrad, Králíky až do Mlýnického Dvora a 025 z Dolní Lipky do Hanušovic v Olomouckém kraji. Na tyto tratě nasadí pronajaté vlaky od Beacon Rail Leasing Alstom Lint 27 a 41, které ke konci prosince 2018 byly dopraveny do České republiky a nyní čekají na „bohemizaci“, tedy dosazení zabezpečovacího zařízení a vyvazovací opravy.

Leo Expres proto 5. ledna vypravil jednu ze svých jednotek, které již nějakou dobu používá, na předváděcí jízdy po Pardubickém kraji. Ve stanicích Lichkov, Letohrad a Jablonné nad Orlicí se tak objevil Stadler Flirt, konkrétně jednotka 480.003. Tu dopravce stáhnul bez náhrady z výkonů, které by jinak vykonala v čase jízd po Pardubickém kraji.

Společnost využila převáděcí jízdy nejen pro prezentaci veřejnosti, ale především i k náboru zaměstnanců, protože pro nové výkony ve východních Čechách hledá strojvůdce, vlakvedoucí, pokladní i pracovníky údržby. Dle tiskové zprávy Leo Expressu ten den jízdy přilákaly okolo tisícovky návštěvníků. Kromě zaměstnanců Leo Expressu, kteří ochotně odpovídali na dotazy návštěvníků byl na celé akci přítomen i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Příjemný bonus celého dne byla možnost se zadarmo svézt z Jablonného do Pardubic, čehož jsem samozřejmě využil. Toto mé první svezení s jednotkou Flirt Leo Expressu bylo celkem příjemné a musím pochválit i vysoký komfort co se sezení týče. Avšak je vidět, že Flirt jsou jednotky především pro příměstský provoz a zvuk kol byl poměrně značný.

ÚMČ Praha 8 má studii vedení tramvajové tratě do Bohnic

 

Tramvaje v Bohnicích budou předmětem diskuzí ještě dlouho. Na jedné straně se městská část Praha 8 snaží početné sídliště, které je obsluhováno výhradně autobusy, napojit na kapacitnější a ekologičtější dopravní prostředek, ale na druhé straně je několik tisíc obyvatel Bohnic, kterým se tramvaje nelíbí. Jsou podle nich pomalejší, hlučnější a kvůli nim ubyde zeleň a jízdní pruhy.

A to poslední je věc, kterou nejsem schopný pochopit. Ačkoli Bohnice byly stavěny tak, aby tam v budoucnu bylo možné zavést tramvaje (dokazuje to například abnormálně široký zelený pás v jižní části ulice Lodžská), tak i přes to tento potenciál není studií využit. Alespoň, že jsou navrženy dvě varianty vedení tratě. První nešťastná povrchová varianta a dále sice dražší, ale pro Bohnice ideální, podzemní varianta vedená centrem sídliště.

Další lokalita, kterou tato studie řeší je kromě tramvajové smyčky Sídliště Bohnice i vedení tratě přes Kobyliské náměstí. Tady evidentně jen vzali tužku a nakreslili koleje přímo z Čimické ulice do ulice Pod Sídlištěm. Údajně vycházejí ze studie průchodu Kobyliským náměstím z let 2007 a 2016. Bohužel jsem tyto studie zatím nedohledal, takže nevím na kolik je to jenom zkopírování plánu. Co mě ale děsí je to, že zatím nikde není dohledatelné napojení na stávající tratě v Kobylisích, protože toho, co studie zatím naznačují, to vypadá, že napojení bude v křižovatce Klapkova/Střelničná/Pod Sídlištěm, což je ale hovadina, protože tam nemá tramvaj z centra šanci se vytočit na trať do Bohnic. Ale o tom jsem více psal v Tramvaje do Bohnic.

Proč nebude Nová Palmovka přirozeným centrem?

Z počátku roku 2014 se rozjely stavební práce na Nové Palmovce, což je budova, ve které bude sídlit radnice Prahy 8, záchranka, nějaké obchody, kanceláře a také zde bude střešní park. Po chvíli se ale práce zastavily (a v současné době už zase pokračují) kvůli nějakým finančním neshodám, což ale není to, co chci rozebírat.

Praha 8 si podle mě naivně myslí, že se z Nové Palmovky stane přirozené centrum celé této oblasti. Přijde mi to jako hovadina. Proč? Protože co na Palmovce lidi nejvíce dělají – přestupují mezi tramvajemi, autobusy a metrem. Co se dá vyčíst z posledních čísel je to, že v roce 2016 využívalo tramvajový uzel na Palmovce skoro 60 tisíc lidí a po Andělu (84 tisíc), Karlové náměstí (74 tisíc) a I.P. Pavlově (66 tisíc) je to čtvrtý tramvajově nejvytíženější uzel v Praze. K číslům cestujících metra a autobusů jsem se bohužel nedostal. Zkrátka přes Palmovku projde hodně lidí, ale 90% všech jen v oblasti zastávek MHD.

Na následujícím obrázku jsem se pokusil zachytit základní pohyblivost (jestli takové slovo existuje) lidí po Palmovce a jejím nejbližším okolí. Červené čáry jsou tramvajové tratě celkem do pěti směrů. Na ně navazuje červená oblast, kde se lidi opravdu pohybují. Je to tedy v oblastech výstupů z metra, nástupišť tramvají a autobusové nádraží. Dále je zde modrá zóna, ve které se lidi tak nějak běžně pohybují, protože tam žijí a mají tam různé obchody a podobně. Nakonec je zde zelená oblast, ve které vzniká Nová Palmovka – přirozené centrum. Opravdu?

Kolaps na Vinohradech

Že Praha potřebuje rekonstrukci důležitých ulic vidíme asi všichni. Zajímavé je, že si toho všimli i na radnicích a magistrátu a věci se opravdu začaly dávat do pohybu. Jedná se především o opravu ulic Zenklova, Husitská, Vídeňská, Libušská a Vinohradská. Všechny z nich jsou hodně vytížené a jejich uzavření je obvykle doprovázeno výrazným zhoršením dopravní situace v okolních ulicích.

Proč jsem tohle ale začal psát. Jsem nadšený z toho, že se alespoň něco děje a je alespoň ta minimální snaha něco zlepšit, ale rozkopat kvůli tomu 2 důležité ulice ze Žižkova na Nové Město je strašná chyba. Už tak stačí, že je díky zavřené Husitské ulice celý Žižkov ucpaný a to především s Seifertově ulici, kde kromě aut samotných hustý provoz brzdí tramvaje a autobusy. Jak to tam bude vypadat až na rok a něco rozkopou Vinohradskou?

Seifertova nepobere o ani zlomek dopravy z Vinohradské a další ulice, která vede v požadovaném směru je Slezská, která také nepobere mnoho. Jako by nestačilo, že projet přes náměstí Winstona Churchilla je ve špičce nemožné, ale musíme znehybnit už tak zasekané Náměstí Míru. Jsem zvědavý, jak tohle chce Praha zvládnout, protože čert vem auta, zásadní je zajistit plynulý průjezd MHD a to bude tvrdý oříšek.