Snížení věkové hranice pro řízení autobusu

23. října ROPID a DPP vyrukovali v tiskové zprávě na veřejnost s nápadem snížit věkovou hranici pro získání řidičského oprávnění na autobus na 19 let. Snaha o změnu zákona je naprosto logická, řidičů je málo a jejich průměrný věk stoupá.

Já osobně se ztotožňuji s názorem, že dát možnost řídit autobus mladším lidem bude kontraproduktivní. Mladí řidiči s „mokrými“ papíry jsou v provozu jedna z nejrizikovějších skupin. Zkušenosti teprve sbírají a projevuje se zde i něco, co bych nazval „frajerstvím„. A to jsou všeobecně známé věci, které pozoruji u svých vrstevníků i já sám.

Na druhou stranu je nutno říct, že existuje nemalý počet nových řidičů, kteří k řízení přistupují opravdu zodpovědně. Jenom jich si svět tolik nevšimne. Takže snížení hranice nemusí být zcela od věci. Ostatně od rozdělení na rizikové a zodpovědné jednotlivce tady máme psychotesty, ale upřímně – pokud člověk nechce být fakt fér a umí trochu přemýšlet v souvislostech, psychotesty jednoduše obejde.

Ono dát možnost řídit autobus už v 19 má i jiný důvod. Zhruba v 19 letech většina lidí končí střední školu, ať už úspěšně či neúspěšně. Pokud se nerozhodnou k dalšímu studiu, nastupují někam do práce. A vůle nastoupit o 2 roky později za volant autobusu s cestujícími už není tak velká. Třeba proto, že nechtějí opustit pohodlnou kancelář, nebo nechtějí třeba opustit přátelský kolektiv.

Kdyby rozhodnutí o snížení věkové hranice bylo právě teď na mně, tak pro to ruku nezvednu. Zatím to je jen na papíře a pouhé přepsání čísla v zákoně mi nepřijde jako dostatečné řešení.

Další test DPP. Ekova Electron 12T

V poslední době se DPP s testy různých autobusů a trolejbusů rozjel. V únoru tu bylo hybridní Volvo 7900 LAH, pak v březnu na linku 58 přišel parciální trolejbus z Plzně Škoda 27Tr. Poté ke konci prázdnin se na vybraných linkách objevily další hybridy, a to Iveco Urbanway 12 a Solaris Urbino 12. Další testovací vozidlo, které dorazilo v září, je opět trolejbus na linku 58.

Z Ostravy dorazil jediný exemplář trolejbusu od Ekovy – Electron 12T. Moderně vypadající autobus, který se vzdáleně podobá IV. generaci karoserie od Solarisu. Ovšem co Electron od ostatních odlišuje je, že se jedná o electric-first vozidlo (to není žádný oficiální termín), tedy že karoserie vozu byla přímo vyvíjena pro elektrický pohon a s tím spojené potřebné místo pro baterie.

Za zmínění ještě stojí, že Ekova je dceřiná společnost Dopravního podniku Ostrava.

Hi-tech označník, hloupé služby

Dlouho jsem nic nenapsal a o označníku, který se nachází na zastávce Nádraží Vysočany DC obvzlášť. 😂 Nicméně díky tomu, že jsem se přestěhoval, se s ním potkávám pravidelně. A to každý den.

Zpravidla se mu snažím nevěnovat moc pozornosti, ale dnes jsem se na něj podíval a poměrně mě zaujal. Tou zastávkou projíždí 3 linky – 14, 16 a noční 94 – to se ví, ale proč na displeji bylo zobrazeno 7 jízdních řádů? 3 linky, 7 jízdních řádů – to mi nějak nevychází.

Technologiemi prošpikovaný označník s mnoha jízdními řády.
Technologiemi prošpikovaný označník s mnoha jízdními řády.

Vysvětlení je samozřejmě nasnadě. Kromě aktuálních jízdních řádů jsou tam i jízdní řády, které budou platit po ukončení výluk. Takže linka 14 a 94 tam má navíc jízdní řád od 19. září a linka 16 od 19. a 23. září. A kromě jiného data platnosti jsou téměř totožné.

A kde je tedy problém? Problém je v tom, že například o kousek dál – na Palmovce, kde není žádný „chytrý“ označník a jsou tam klasické papírové jízdní řády, mají pro každou linku právě jeden papír a to s tím aktuálním jízdním řádem.

Starý hloupý označník na Palmovce s jedním jízdním řádem pro každou linku
Starý hloupý označník na Palmovce s jedním jízdním řádem pro každou linku

Asi jsem měl od DPP a označníku velké očekávání, ale myslel jsem si, že elektronické sloupky budou mít výhodu v nějaké dynamické změně jízdních řádů. Ne že se tam pro jistotu nacpou všechny. Evidentně daleko lépe dynamicky fungují hloupé označníky, kde musí člověk fyzicky vyměnit papír pří změně platnosti jízdního řádu.

Označník ve Vysočanech

Tento text jsem napsal 6.5. Původě jsem s ním měl jiné plány, ze kterých bohužel sešlo a přišlo mi škoda ho nezveřejnit jen tak.

Na tramvajové zastávce Nádraží Vysočany se objevilo něco, co pražský cestující (latinsky něco jako „Praga iter in publico traiciendam“) nezná. Je to nový, přelomový a revoluční zastávkový označník, který se už na první pohled odlišuje od ostatních.

Ale jeho vzhled není to, co je tak zásadní. Primárně jde o to, že celý sloupek je prošpikován vrcholem současné technologie, jako je třeba e-papír, stříbrná tlačítka a neuvěřitelně svižná odezva okolo pěti vteřin, během které se dokonce zobrazí lišta, kde je dvojjazyčně napsáno, aby uživatel počkal, že se jeho požadavek zpracovává. Ale aby to nebylo málo, DPP se tímto dotahuje na samou špičku informovanosti cestujících. Na horní obrazovce se totiž zobrazují odjezdy tramvají, sice bez zpoždění, ale zobrazují.

Tak ale teď vážně. Média tuto informaci servírují, jako něco neuvěřitelného, ačkoli ve světě je to naprosto běžné. Samotný dopravní podnik se o tom nikde nešíří a myslím, že je naprosto jasné proč. Jedná se totiž o testovací provoz a v poslední době si DPP libuje v testování něčeho, co léta již funguje. Technologie e-papíru není výjimkou. Ostatně obdobné obrazovky fungují na Strossmayerově náměstí, ale tam je to celé zase případ sám pro sebe.

Samotné informace na obrazovce pak nejsou vůbec špatné. Kromě standardního zobrazení jízdních řádů si lze přepnout obrazovku s informacemi o tarifu PID a mapou linek tramvají s metrem. Kromě toho je sloupek také schopen po zmáčknutí příslušného tlačítka dvojnásobně zvětšit jízdní řád. A to je určitě velmi pozitivní. Co ale určitě není pozitivní – je ta odezva.

Chápu, že když se chce šetřit energie, tak nebudeme používat něco, co spolkne půlku výkonu Temelína, ale těch 5 vteřin je opravdu moc. Sice tady to nikoho nijak zásadně neomezuje, ale žijeme v době, kdy je trendy zrychlovat. Kdyby vývojář webu někomu prezentoval web, který se načítá 5 sekund, tak, s trochou nadsázky, by za to nedostal ani korunu.

Ale testovací provoz není to co mě štve. Ani šílená doba odezvy. Co mě opravdu štve je, že v roce 2017 schválila Rada hlavního města Prahy dokument, který se snaží o standardizaci zastávkového prostoru včetně označníku. Na webu standardzastavek.pid.cz má označník dokonce celou stránku pro sebe a pokud porovnám něco, co má být standard s tím, co tu stojí ve skutečnosti, povedla se snad jen ta část s jízdními řády.

Přijde mi to celé jako výsměch snahám zlepšit kulturu cestování. ROPIDu s IPRem a Dopravní fakultou ČVUT trvalo skoro dva roky tento dokument dát dokupy a DPP si teď postaví takovouto obludu přímo, a ještě bych řekl provokativně, před svoje sídlo.

Tramvajová protihluková stěna v Hloubětíně

Možná si po přečtení nadpisu řeknete, že asi nepůjde o žádný zázrak. Protihlukové stěny známe všichni a denně se s nimi potkáváme, když díky nim nevidíme z vlaku vůbec nic, než nějakou barevnou plochu a které ani z druhé strany nevypadají nějak zvlášť hezky. Ale tato protihluková stěna je opravdový unikát.

A to vše díky její výšce. Stěny běžně dosahují i několika metrů, ale tato měří 30 centimetrů. Může to znít neuvěřitelně, ale fungovat to určitě může.

Největší část hluku od tramvaje pro rychlostech okolo 50 km/h totiž vychází od podvozku. A právě na to se tým kolem Martina Lidmily z katedry železničních staveb Fakulty stavební ČVUT zaměřil. „Existuje takové jednoduché pravidlo, že čím s tím opatřením jdete blíž ke zdroji, tím je účinnost větší“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Lidmila.

A to že se snažili dostat co nejblíž ke zdroji je jen první část této stavby. Její účinnost ještě zvyšuje ještě zvyšuje samotný materiál, ze které je stěna vyrobena. Jedná se o nadrcené kousky starých pneumatik, které díky tomu, jak jsou poslepovány, vytváří uvnitř stěny mnoho malých dutinek, ve kterých se zvuk díky mnohonásobnému odrazu ještě více utlumí.