1. květen je známý jako svátek zamilovaných, ale také jako Svátek práce. Původně jsem si měl užívat tento den na náhradách doma, ale den před tím mi v emailu přistála změna směny, takže nakonec jsem od půl šesté večer kroužil na lince 17. Protože jak jinak slavit Svátek práce, než prací v kokpitu tramvaje, že?
Kroužení bylo o to zajímavější, že kvůli havárii inženýrských sítí na nábřeží u zastávky Národní divadlo, 17 jezdila odklonem přes Národní třídu a Myslíkovu. Naštěstí se jim hlášení o odklonu podařilo přidat do hlášení, takže jsem tuto informace nemusel cestujícím hlásit osobně. Akorát nebyl upraven jízdní řád, takže pro řidiče byla povinnost vypisovat „blouděnky“, tedy záznam o jízdě jinou trasou, než určuje jízdní řád.
Jediný problém nastával před zastávkami Staroměstská a Myslíkova, kde se mohlo jednoduše stát, že se před nás dostane linka 2 nebo linka 3, které jedou na čas a tak nás zbrzdí. Samotný odklon přidal na jízdní době mezi Karlovými lázněmi a Jiráskovým náměstím asi 3 minuty, ty se ale daly krásně stáhnout. Ovšem s 2 či 3 před sebou zpoždění klidně vyskočilo i k 5 minutám.
A vůz, se kterým jsem směnu odjezdil, byl pro mě taková třešnička na dortu. Fialová barva je pro pražský provoz hodné atypická a moc jsem se těšil, až se na ní dostanu, což se právě stalo.
