Když se tramvaj restartuje

15. května jsem se po 2 měsících a 2 dnech dostal na linku 24, což je linka, která v té době byla velmi klidná, protože jízdní řád nebyl vůbec přiškrcený a ke kontrolnímu bodu Svatoplukova ve směru na Kubánské náměstí jsem se mnohdy plížil jak hlemýžď, protože času bylo opravdu moc.

A vůbec to nebylo proto, že bych tramvaj nějak trápil, naopak – jel jsem velmi klidnou jízdu, rozjížděl i brzdil na nižší stupně. Jen jednou jsem musel za brzdu vzít trochu více, protože mi na koleje docela blbě vjelo auto. Jinak jsem se díky tomu klidu mohl opravdu kochat, což se o stavu po „optimalizaci“ jízdních řádů říci nedá.

Za celou směnu se mi stala jen jedna věc, která mě celkem vyděsila. Po odjetí ze zastávky Vosmíkových, kdy jsem projel oblouk směrem k Bulovce, chtěl jsem se podívat na aktuální rychlost. A ona na mě koukala jen černá obrazovka. Zkusil jsem ji nějakým tlačítkem probrat, ale nepomohlo to. Radši jsem zastavil a už už jsem chtěl volat na dispečink, když se na displeji objevil nápis, že mě vítá tramvaj Škoda. Ulevilo se mi, a během 30 vteřin bylo vše v pořádku a já pokračoval dále.

Kobylisy na Pankráci

Po příjemném volném víkendu, kdy jsem si mimo jiné našel i pár minut na sport a následky tohoto rozhodnutí cítím ještě o 5 dní později, jsem dostal velmi zajímavou směnu.

V té chvíli totiž byla výluka mezi Chotkovými sady a Malostranskou. To zapříčinilo mnoho změn v linkovém vedení a jedna z nich byla i přetrasování linky 18 přes Letnou a Strossmayerovo náměstí. To samo o sobě není tak zvláštní, jiný logický odklon ani není možný, ale díky se na té lince objevilo jedno pořadí z Kobylis.

Tohle pořadí nebylo garantované, to znamená, že se tam nepočítá s nízkopodlažním vozem. A skutečně 2 ze 3 dnů výluky se na 4. pořadí proháněly RP, ale asi aby se vozovna blejskla, první den tam byl vypraven vůz 14T #9121, což bylo hodně zajímavé, protože trať na Pankrác je známa svým špatným stavem a najednou se tam objevila tramvaj, která je ke kolejím a obloukům především nekompromisní. Pevnopodvozkové Porsche.

Ta zajímavá směna byla samozřejmě právě tato s tím 14T. A musím říct, že to bylo krásné. I když celé odpoledne propršelo a já párkrát musel vyběhnout na „bodující“ výhybku, užil jsem si to na maximum. Hlavně jsem zavzpomínal na období kurzu, kdy trať z Náměstí Bratří Synků – Vozovna Pankrác byla téměř každodenní chléb.

Sváteční výluková desítka

Druhý květnový svátek a já opět vyjel na koleje v ulicích Prahy. Vzhledem k tomu, že to byla směna před volnem, dostal jsem jen dvoukolovou linku 10, na které jsem strávil 6 hodin a 15 minut. Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, čekaly mě hned 2 výluky.

První výluka bylo vyloučení provozu tramvají mezi Karlovým náměstím, Palackého náměstím a Albertovem, což je právě úsek, kudy linka 10 obvykle jezdí. Díky tomu byl zaveden obousměrný odklon přes Bělehradskou ulici na Náměstí Bratří Synků a dále přes Albertov na Výtoň.

Zajímavá situace nastávala na Otakarově, kde kvůli prostoru chybí výhybka a oblouk z Bělehradské ulice do Křesomyslovy ulice a naopak. Naštěstí je tam ale smyčka Náměstí Bratří Synků, přes kterou tak jezdily 10 jak na Řepy, tak na Ďáblice.

Pak po 20. hodině přišla druhá výluka, která zapověděla vjezd tramvajím až do Řep a proto se linky 9 a 10 otáčely skrz vozovnu Motol. Devítky po objízdné koleji a desítky přes halu denního ošetření. Vzhledem k tomu, že jsem byl teprve 4. tramvaj, která končila v Motole, pár lidem jsem cestou po trase z Anděla pomohl s tím se zorientovat, protože přijíždějící tramvaj s orientací Vozovna Motol je evidentně mátla.

Ale celé se to bez jednoho stresujícího okamžiku neobešlo. Pří druhém kole na trase z Albertova na Výtoň mě čidlo nepřeklopilo příznak pro výhybku v palubním počítači a já jsem si ho v ten moment bohužel nezkontroloval. Když jsem se blížil k výhybce před Výtoní, byla postavena do správného směru. Já jsem jen kontroloval čočky, zda-li mám volno a zda-li se výhybka zablokuje. No zablokovala, ale zároveň se mi před tramvají přestavěla do směru na Modřany. Naštěstí jsem čelem zvládl zastavit těsně před ní a dojít si ji přehodit ručně.

Jedu správně nebo ne?

6. květen byl pro mě první směnou, která přesáhla 11 hodin. Hodně mě to z počátku děsilo, přeci jen s postupující únavou je pak každá minuta znát, ale kupodivu celou dobu byl poměrně čilý a na nějakou únavu jsem si vůbec nemohl stěžovat.

Tuto dlouhou směnu jsem odjezdil na lince 17, která v současné době jezdí odklonem přes Národní třídu. Jak už vím z minula, musím si dávat pozor na 2 věci – na linku 2 na Staroměstský a na linku 3 v Myslíkově. I když jsem se opravdu snažil, provoz byl hustější, než ve sváteční den a kromě jednoho kola jsem vždy chytl nějakého „brzdiče“.

Ale nějaké zpoždění mě nijak nestresovalo, přeci jen je směna dlouhá a vždy je lepší si všímat provozu než nějakého času. Blbé akorát bylo, že ve smyčce Levského jsem jednu „pauzu“ jen tak tak zvládl dojít na záchod, abych nemusel hlásit pozdní odjezd z konečné a podruhé jsem smyčkou jen prosvištěl.

To byl právě případ, kdy se přede mě dostala na Myslíkově linka 3, která jela až na Modřany. Na obrat jsem měl 7 minut a přijel jsem 4 minuty zpožděný. To je docela optimální stav – za 3 minuty se dá dojet z výstupní do nástupní a tradá zpátky do centra, ovšem smyčka byla nějaká plná. A já jsem několik dalších minut zůstal před výhybkami, ve kterých stála 3 a čekala, až se jí uvolní kolej.

A pro mě dost nepříjemnou situaci jsem pak zavinil při poslední jízdě z Modřan. Užíval jsem si klidnou jízdu, dokonce jsem si v kabině ztlumil hlášení zastávek. Po odjetí z Jiráskova náměstí jsem se pomalu blížil k výhybce, která byla přehozena ve směru na Myslíkovu. Když jsem se k ní blížil, tak se mi nepřehodila, říkám si, že je to divné, ale pak, když zkontroluju Apex, zjistím, že další zastávku mi to hlásí Myslíkovu. Jakože cože? Rychle se kouknu do vlepky, jestli tam není něco o takovémto odklonu a dle očekávání nebylo. Prostě nějaký error, tak jsem si ručně přehodil výhybku, do hlásiče dal standardní kód 17, že to nějak pak vyřeším. Na Národním divadle jsem se znovu podíval do vozového jízdního řádu a našel jsem, kde byl problém. Místo zatahovacího kódu pro linku 17 z Modřan (2037), jsem si nastavil kód pro zatahující výlukovou 3 z Modřan (2237). No příště si to radši několikrát zkontroluji.

S Fialkou na svátek práce

1. květen je známý jako svátek zamilovaných, ale také jako Svátek práce. Původně jsem si měl užívat tento den na náhradách doma, ale den před tím mi v emailu přistála změna směny, takže nakonec jsem od půl šesté večer kroužil na lince 17. Protože jak jinak slavit Svátek práce, než prací v kokpitu tramvaje, že?

Kroužení bylo o to zajímavější, že kvůli havárii inženýrských sítí na nábřeží u zastávky Národní divadlo, 17 jezdila odklonem přes Národní třídu a Myslíkovu. Naštěstí se jim hlášení o odklonu podařilo přidat do hlášení, takže jsem tuto informace nemusel cestujícím hlásit osobně. Akorát nebyl upraven jízdní řád, takže pro řidiče byla povinnost vypisovat „blouděnky“, tedy záznam o jízdě jinou trasou, než určuje jízdní řád.

Jediný problém nastával před zastávkami Staroměstská a Myslíkova, kde se mohlo jednoduše stát, že se před nás dostane linka 2 nebo linka 3, které jedou na čas a tak nás zbrzdí. Samotný odklon přidal na jízdní době mezi Karlovými lázněmi a Jiráskovým náměstím asi 3 minuty, ty se ale daly krásně stáhnout. Ovšem s 2 či 3 před sebou zpoždění klidně vyskočilo i k 5 minutám.

A vůz, se kterým jsem směnu odjezdil, byl pro mě taková třešnička na dortu. Fialová barva je pro pražský provoz hodné atypická a moc jsem se těšil, až se na ní dostanu, což se právě stalo.